V zimních měsících dochází k hromadění plynů, vznikajících tlením usazených částí rostlin na dně. Pokud není hladina uzavřena, můžeme jasně sledovat bublinky plynu, které stoupají k hladině. Ale v zimě, kdy je hladina rybníku uzavřena ledovou pokličkou, musíme plyn uvolnit. Provádíme 2 základní úkoly.

1. Prosvětlení vodního sloupce odstraněním napadaného sněhu na led.
2. Otevřením ledu, tzv. prosekávání

Zatímco prosvětlení ledu funguje jen za určitých podmínek, tedy hlavně v době, kdy je led ještě průhledný. Pomocí slunečního světla stále vzniká fotosyntetický jev v zelených rostlinách a řasách pod ledem, tedy byť málo, ale přece jen trochu kyslíku máme. Jakmile ale dojde k mléčnému zbarvení ledu, následkem pár teplejších dnů, roztátí a následné opětovné zmrznutí sněhu, pomůže jen díra do ledu.

Částečně můžeme doufat k toku vody v průtočných revírech a přísunu kyslíku pod led, ale v místech, kde to není možné, musíme sekat.

Tedy sekání je už za zenitem. V současné době je mnohem rychlejší a hlavně jednodušší led rozřezat motorovou pilou. Pozor však na znečištění vody olejem na mazání pilových řetězů. Používáme zásadně biologicky odbouratelný olej na bázi řepkových olejů. Má to své výhody i nevýhody. Tento olej nesmíme nechat dlouho stát v nádrži. Pokud jej do měsíce nespotřebujeme, je nutné jej vylít. Také po skončení zimních prací jej raději nahraďte minerálním olejem. Nastartovanou pilu nechte chvíli běžet, aby se původní řepkový olej úplně vyprázdnil i z hadiček.

Při samotném řezání nesmíme zapomínat na bezpečnost práce. Ochranné prostředky, jako jsou obuv, rukavice, brýle, klapky na uši a ne v neposlední řadě i oblek odolný proti řezu pily je téměř nutností. Také přítomnost druhé osoby, byť se do procesu řezání ledu nezapojí je nutná. Pokud neodhadneme nosnost ledu, nebo je led v místě řezu tenčí třeba následkem spodního proudu, čí pramenu, může nám pomocník stojící na břehu podat větev, lano.

V minulosti platilo pravidlo, že vysekaná díra nesměla být větší, než topůrko od sekery. Pokud vám uklouzla noha a šli jste do vody, posloužilo topůrko jako opora na vytažení.

Otvorů do ledu děláme více, vždy záleží na místních podmínkách a na rozloze revíru. Místními podmínkami mám na mysli hlavně průtok, hloubku, údolí, zarostlé břehy. Tam bych viděl největší kámen úrazu. Mnoho stromů znamená mnoho listí na podzim. Mnoho listí znamená mnoho rozkládajícího se sedimentu a tudíž mnoho plynů. Na takových místech je potom potřeba prořezávat led třebas i každý druhý den.

Po skončení nesmíme zapomenout na označení otvoru v ledu. Nejvhodnějším způsobem je vyznačení řezu větvičkami. Už na druhý den, hlavně pokud začne sněžit, otvor nenajdeme.